Je moc dobře, že byla napsána prof. Petříkovou a jejími spolupracovníky kniha o významu lidí v celopodnikovém řízení – a řízení vůbec. Protože: „Všechno je o lidech – úspěch i neúspěch.“ Dovoluji si zdůraznit toto tvrzení názorem, který vyslovil Tomáš Baťa. Citátem, který je uveden v záhlaví jedné z kapitol této knihy:
„Úspěch každého díla, kterého se zúčastňuje větší množství lidí, záleží na moudrém vedení. Nerozvážní, pošetilí nebo slabí vůdcové mohou rozházet ovoce práce i těch nejpilnějších a obratných pracovníků a nejdokonalejších strojů. Teprve pod schopnými vůdci vydá práce lidí a strojů svoji úrodu, která je tak veliká, jak veliké jsou vůdčí schopnosti lidí, kteří práci řídili.“
„Plného zisku z výroby, dobrých mezd, levného a jakostního výrobku lze docílit jen tehdy, jestliže všichni zaměstnanci: šéf, ředitel až dolů k metaři zasvětí sílu a srdce podniku a jeho hospodářskému poslání.“
Máme před sebou knížku, která je významným přínosem k české manažerské tvorbě. Je to záslužná práce. Obsahuje nejen přehled toho, co bylo ve světě na tomto úseku dosaženo, všechny moderní proudy světového managementu, ale také obsáhlé pasáže, které pojednávají o metodách řízení významného českého podnikatele Tomáše Bati. A z tohoto přehledu vyplývá, že se nemáme za co stydět. Ve srovnání se světem byla úroveň našeho managementu vysoká již téměř před sto lety a je moderní dodnes. Bohužel na to zapomínáme a příliš ochotně se klaníme módním – nikoliv moderním – cizím proudům, které přicházejí ze zahraničí a které velmi často nejsou příliš vhodné pro naše poměry. Zejména proto, že jsou nekriticky přijímány jako univerzální lék na všechny současné neduhy českého podnikání. Významné je také to, že je zdůrazňován význam člověka v managamentu – ostatně to má kniha v názvu – v řízení, vedení a práci manuálních pracovníků. Velké pasáže jsou také věnovány morálním postojům podnikatele. Etice, významu a vytváření podnikové kultury a všemu tomu, co nesouvisí přímo s technikou výroby a řízení. Protože technické parametry je možno s velkou pravděpodobností správně vypočítat, ale „měkké“ faktory vypočítat nelze. Duševní, citové postoje se vypočítat nedají a záleží na úrovni a vlohách každého řídícího pracovníka.
Být na úrovni doby. Stále vědět kam směřuje vývoj, být na špici zavádění nových technik, technologií nových i osvědčených přístupů k řízení podniku. Úspěch mají vedoucí pracovníci, kteří mají celostní pohled nejen na podnik, ale na celkové společenské dění přesahující rámec podniku, státu. Proto je velmi vhodný vstup do problematiky uvedený v úvodní kapitole pojednávající o globalizaci a integrovaných systémech řízení. Další kapitoly podrobně – velmi často s novými přístupy – pojednávají o systémovém přístupu, osobní kvalitě lidí, mezilidských vztazích, sociálním kapitálu. Dále pak o procesech managementu znalostí, procesech zlepšování prostřednictvím lidí. Zajímavá je kapitola popisující originální model řízení PERMANENT – systém řízení podniku orientovaný na řízení výkonnosti. Model obsahuje několik oblastí, z kterých si každý podnik zvolí ty, které jsou aktuálně relevantní pro zvýšení výkonnosti v prvých fázích implementace. Systém je orientován na výsledky. Nástroje a způsob dosahování výsledků jsou řešeny v alternativách. To je velmi vhodný přístup, protože každý podnik je jiný, v jiné fázi rozvoje, s jinými problémy a jinou podnikovou kulturou. Proto jenom opatření „šitá na míru“ jsou zpravidla účinná. Model PERMANENT klade důraz na jednoduchost, přehlednost a tah na výsledky. Je založen na řízení podle parametrů výkonnosti. Nedílnou součástí je etika podnikání. Má-li být podnikové řízení dlouhodobě úspěšné, musí vycházet z trvale platných etických principů, vedoucí k harmonické vyváženosti lidí s přírodou. „Je známo, že nejúspěšnější firmy jsou také úspěšné proto, že vytvořily dobré společenské klima, založené na smyslu pro fair play.“ S tím souvisí i společenská odpovědnost organizací a jednotlivců. Sociální odpovědnost se dnes často vydává jako nový objev. Ve skutečnosti je mnohem staršího data. Příkladem může sloužit firma Baťa. Vybudovala ze Zlína – ze zablácené vesnice – moderní průmyslové město. Stavěla se sociální zařízení a občanská vybavenost dostupná téměř každému občanu.
Velmi důležitá a pěkně napsaná je kapitola interpretující vybrané principy systému řízení Baťa v současné podnikové praxi. Je důležitá proto, že čtenář má možnost porovnat dnešní moderní (často jenom módní) přístupy k řízení podniků se systémem, který postupně vznikal koncem devatenáctého a v prvé třetině dvacátého století ve Zlíně, kde z nepatrných základů vyrostla firma s celosvětovou působností. Firma založená a etických principech služby, na špičkové technické a technologické úrovni, s vysokou úrovní řízení a životním standardem zaměstnanců firmy.
Pro každého, kdo se zabývá problematikou řízení, je užitečné si tuto knihu podrobně prostudovat. Je napsána velmi přehledně a podává kvalitní informace o současném stavu uváděné problematiky. A nejen proto. Doporučujeme ji všem zájemcům o moderní systém řízení vycházející z našich domácích tradic. Snad se tím trochu posílí hrdost českého podnikatele na domácí duchovní odkaz a budeme méně poklonkovat cizím „vzorům“. Těch neomylných vzorů bylo v minulosti snad až příliš.