Nejznámější prozaické dílo německého osvícence (1733–1813) líčí rozpor filosofa Demokrita s Abdérou – řeckým Kocourkovem. Přestože autor obrací ostří své satiry do minulosti – Abdéra byla v Trácii a její obyvatelé žili před tisíci lety, bylo jeho současníkům jasné, že kniha je satirou na soudobé poměry v Německu. Autor sice označuje Abdéřany za „nejušlechtilejší, nejživější, nejvtipnější a nejchytřejší nárůdek, jaký kdy žil pod sluncem“, avšak na každé stránce odhaluje jejich omezenost, šosáctví, úzkoprsé vlastenectví, politické pletichářství a korupčnost. I když satira je spíše dobromyslná než útočná, přece jasně ukazuje směšnost a zrůdnost „kocourkovství“, jež zajisté nebylo domovem pouze ve Wielandově vlasti a v jeho době.