První část Poundovy životní básnické skladby Cantos, jejíchž sto sedmnáct zpěvů psal přes padesát let. V Cantos chtěl Pound po Homérovi, Vergiliovi a Dantovi vypsat sumu našeho věku, tradice a přítomnosti: Pound na své dobrodružné cestě za Ithakou dochází ke zcela jinému pojetí času, v němž obvyklé dělení na minulost, přítomnost a budoucnost nahrazuje novou škálou hodnot pozemského času. Zachycuje to, co trvá, co se vrací a co odchází. (T. S. Eliot)
Prvních třicet Cantos vznikalo v letech 1912–1929. Knižně byla vydána v roce 1930 v Paříži. Jako Odysseus se v nich Pound plaví přes moře do Evropy, nachází tu tradici trobadorskou i velikost a krutost středověké Itálie. To vše, i tóny dálněvýchodní, konfrontuje s reminiscencemi na někdejší vznik „nového světa“ v Americe i se svou dobou první světové války a ruské revoluce.