Rozsáhlá monografie o legendární Skupině 42, která sdružila výtvarné umělce a básníky ve společném generačním cítění a potřebě umělecky se projevit v době samého ohrožení státu i
existence každého jednotlivce. Její členové byli výraznými individualitami, jimž příslušnost ke skupině neubrala nic na osobitosti, jak dosvědčují jména malířů (Fr. Gross, Fr. Hudeček, K. Lhoták, J. Kotík, J. Smetana, K. Souček, B. Matal, sochař L. Zívr či fotograf M. Hák) či básníků (I. Blatný, J. Hanč, J. Hauková, J. Kolář, J. Kainar). Válečná 40. léta semkla umělce ve vnitřním odporu k válce a okupaci a v hájení moderního umění. Společná činnost pokračovala i po válce, nicméně rok 1948 znamenal konec společné aktivity. V historii českého umění tak díky této monografii, kde dosud syntetická studie o Skupině 42 neexistovala, zmizelo další bílé místo.