Istanbul, poslední kniha významného současného tureckého prozaika Orhana Pamuka, je citlivou, kultivovanou, impresionistickou směsí cesto- či spíše místopisu, kulturní historie a autobiografických memoárů. Autor v něm s láskou, rozpaky i nemalou pýchou představuje světu své rodné město, které pro něj vždy symbolizovalo malebné, ale „stárnoucí a zbídačené místo, pohřbené pod troskami zničeného impéria“. Istanbul, místo magické krásy i fascinujících hrůz, dějiště setkávání historických epoch a znesvářených kultur, je i domovem pestrých lidských osudů a inspiračním zdrojem pro moderní, živoucí a působivé umění.