Tři básnické sbírky (Muž bez cesty, Suity, Zimní oběť) předního autora současné švédské literární generace. Muž bez cesty zachycuje otřesné politické události z let 1939–1940, sbírka, v níž „se odehrává hamletovské drama ztroskotané víry ve vitální energii“. V Suitách „se stav permanentních explozí střídá s chvílemi – nebo spíš prodlouženými okamžiky – klidu a kontemplace, i když i tady zaznívá ... životní extáze, jako vyvrcholení erotického zážitku, nebo jako okamžik vzepětí vitálních sil“. V Zimní oběti hamletovský rozpor umlká a básník nalézá více pochopení pro člověka, jaký je.