Výbor z poezie Gellnerovy obsahuje básně ze sbírek "Po nás ať přijde potopa" (1901), "Radosti života" (1903) a "Nové verše", připravené básníkem již roku 1914, ale vydané až po válce, ve které třiatřicetiletý Gellner padl. Dále je tu obsáhlá partie veršů politicko-satirických, které vycházely porůznu v humoristických časopisech a které představují politické a lidské vyzrání autorovo od bouřliváckého cynismu a skepse k pozornějšímu zahledění na společenské a politické problémy doby. Skeptik přestal pochybovat a bojovník zdvihl zbraň - své havlíčkovsky břitké, vtipné slovo. Ve jménu lidu ji namířil přesně do řad nepřátel, ať to byl německý a rakouský imperialismus, chystající se na nové válečné výboje, ať to byla protilidová a protinárodní politika Vídně či odporně loajální a zbabělé politikaření české buržoazie, ať to byli klerikálové či sociální demokraté se svými demagogickými vůdci Šrámkem a Soukupem. (Podle F. Buriánka.)