Poslanec a člen sovětu pro kolchozní záležitosti při vládě SSSR, jenž se proslavil jako předseda kolchozu Zdobutok Žovtňa, vypravuje o svých těžkých začátcích r. 1922, kdy organisoval chudé rolníky a získával je pro společné obdělávání půdy, o rostoucích úspěších této práce, o zkušenostech, jichž nabyl na vyšší kolchozní škole v Kyjevě, o návratu k dílu, zmařenému fašistickým vpádem, a obnově kolchozu, jenž r. 1947 měl již znovu svou hydroelektrárnu. "Hlavním podkladem jsou naši skvělí lidé. Naučili se proměňovat každý sen ve skutečnost, dokáží všechno.