Náměsíčná země je románem plným fantazie i velmi reálné smrti. Jsou v ní šamani, divoká africká buš i tisíce hladovějících a zuhelnatělá těla na cestě.
Je to kniha o světě živých a mrtvých, kteří existují v době, již nelze dělit běžnými měřítky minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Je to kniha o cestě, která sama ubíhá, když poutníci neví, kterým směrem se dát. Je to kniha velice napínavá.
Román čerpá z drsné a kruté reality života dnešní Afriky, zmítané občanskými válkami a utrpením jejích obyvatel. V knize plynou dva paralelní příběhy. Od kruté reality uprchlických táborů prchá nesourodá dvojice, starý Tuahir a malý opuštěný chlapec Muidinga. Dočasné útočiště nacházejí ve vyhořelém autobuse, kde v pozůstatcích po mrtvých cestujících nachází Muidinga deník mladíka Kindza, z kterého každodenně čte. Postupem času se oba příběhy překvapivě přibližují. Román je plný fantazie i velmi reálné smrti, magie i animistického realismu.