S literární tvorbou Heleny Christen se mohli čtenáři časopisů setkávat již od konce 80. let. Spisovatel Lubomír Tomek její poezii charakterizoval následovně: Helena Christen reaguje bezprostředně na všechno, čím žijí lidé kolem ní a čím žije i širší svět, kam jednotlivec nedohlédne, a vyjadřuje to slovy a obrazy, kterými to vyjádřit musí právě ona a právě v té určité chvíli - i kdyby za to měla zaplatit tím, že pravda její básnické výpovědi bude někdy příliš nahá. Avšak právě o to víc se její verše zadírají do duší, vyvolávají radost i žal a inspirují k zamyšlení.