Kniha Roberta Altmana je první českou publikací zabývající se Nomenologií, prastarou disciplínou, která kdysi patřila k základnímu vědomí lidstva a která byla ve 20. století v řadě evropských zemí a v USA vzkříšena ze zapomenutí na základě dnešních vědeckých poznatků. Ústřední myšlenkou nomenologie je, že rodné či také křestní jméno není náhodné a bezvýznamné. V dávné minulosti při iniciačních obřadech, dosud známých u mnoha přírodních národů, vzniklo jako charakteristika osoby, která je dostávala, a i dnes je schopno vlastní energií působit na svého nositele a určitým způsobem podporovat jeho kladné vlastnosti. Podle zásad nomenologie je tedy jméno něčím, co pomáhá usměrňovat vývoj člověka od raného dětství, jeho možnosti i životní osudy.
Autor dokládá v první části knihy platnost nomenologie zvláště na příkladech prastarých slovanských i jiných jmen tzv. náčelnických, dále na jménech ze Starého zákona i na křesťanských jménech svatých.
V druhé části knihy provádí podrobný rozbor nomenologických obrazů 222 nejčastějších českých jmen. Uvádí příklady jejich nositelů, sleduje, jakou energii jméno má, jak se vyvíjelo a čím může člověka obohatit.