Stopařův průvodce po Galaxii

Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z něhož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknoutz místa katastrofy. Ford Arthura nabádá, aby netruchlil pro ztracený domov, vždyť může zažít tolik zajímavých věcí – Galaxie stojí za to, aby ji člověk (popřípadě jakýkoliv jiný tvor) důkladně procestoval. Jenže Štěstěna je vrtkavá: hned na začátku slibného dobrodružství jsou oba kamarádi vyhozeni do kosmického prostoru, v němž, jak známo, nelze přežít déle než třicet vteřin. Není to poslední podobně dramatická situace, v níž se hrdinové této trilogie v pěti dílech octnou a ve které se mohou utěšovat jen univerzálním mottem galaktického stopaře: Nepropadejte panice! Stopařův průvodce po Galaxii se původně zrodil jako rozhlasový seriál. Měl obrovský úspěch, a tak vzápětí dostal literární podobu, v níž se stal bestsellerem prakticky v celém známém vesmíru, a dodnes slouží dalším generacím jako nedocenitelný zdroj informací a dobré nálady. Vše se seběhlo asi takhle: jednoho dne se Arthur Dent, asi třicetiletý, poněkud staromódně slušný a poněkud ňoumovitý obyvatel londýnského předměstí, probudí s ošklivou kocovinou, a navíc zjistí, že má na zahradě buldozer. A co hůř – stroj se právě chystá demolovat jeho dům. Důvod? Právě tudy má totiž vést nová dálniční spojka, která má umožnit mnoha lidem, aby se mohli ještě rychleji řítit z jednoho místa na druhé. Také Arthur se řítí – z domu a v županu, odhodlán bránit svůj dům vlastním tělem. Jak si tak leží v blátě před buldozerem a diskutuje se stavebními dělníky, na scéně se zjeví jeho kamarád Ford Prefect, a s odůvodněním, že za chvíli stejně bude konec světa, se snaží Arthura odlákat do hospody, což se mu nakonec také podaří. Postupně ale vyjde najevo, že nejde o hloupý žertík. Konec světa je tu. Země totiž nešťastnou shodou okolností stojí v cestě projektu nové galaktické dálnice. Události dostanou rychlý spád. Ford totiž není nezaměstnaný herec, jak úspěšně předstíral asi tak patnáct let, ve skutečnosti pochází z Betelgeuze a umí stopovat létající talíře, což se právě teď hodí. Oba kamarádi se dostanou na palubu jednoho takového plavidla, a tak začíná jejich putování Galaxií, do jejichž tajů a zvláštností zkušený cestovatel Ford zasvěcuje užaslého Arthura (stále oděného županem). Hlavním pomocníkem v této osvětové činnosti je mu elektronická kniha – Stopařův průvodce po Galaxii – rádce a společník všech, kdo touží poznat vesmír. Společně prožívají nesčetná dobrodružství, setkávají se s dalšími postavami, především s krásnou Trillian, galaktickým exprezidentem Zafodem Bílbroxem a jejich depresivním robotem Marvinem. Stopařův průvodce je kniha nejen autoritativní, ale také závratně úspěšná, a tak nemohlo zůstat jen u jednoho svazku – z knihy se stala trilogie, která se jakýmsi fyzikálním paradoxem postupně rozrostla v pět dílů – Stopařův průvodce po Galaxii, Restaurant na konci vesmíru, Život, vesmír a vůbec, Sbohem a dík za ryby, Převážně neškodná